reformy Meidži

[Mejdži], revoluce Meidži – systém změn v japonské společnosti usilující o překonání ekonomické zaostalosti (1867–1912). Reformy byly natolik razantní, že jsou někdy označovány jako revoluce Meidži. V jejich první etapě (do 90. let 19. století) prošlo Japonsko intenzivní modernizací, ve druhé byla tato modernizace z podstatné části ukončena. První fáze znamenala zrušení feudálních lén a zřízení prefektur (1871), zavedení všeobecné branné povinnosti (1872), odstranění monopolu šlechty na vlastnictví půdy (1873), položení základů průmyslové výroby a zahájení stavby železnic (1872). Následoval prudký vzestup námořní dopravy, byla provedena reforma bankovnictví a zavedena ústava (1889). Vznikly také moderní politické strany. Pro druhou etapu bylo charakteristické rostoucí tempo rozvoje těžkého průmyslu a zrušení nerovnoprávných smluv s mocnostmi (ansejské dohody). Reformy znamenaly konec šógunátu a byly počátkem cesty Japonska k pozici světové velmoci.