robota

Jedna z forem feudální pozemkové renty (renta v úkonech). Spočívala v neodměňovaném výkonu většinou zemědělských prací za částečné využití vlastních výrobních prostředků ve prospěch státu (tzv. zemské roboty; konaly se pouze v raném feudalismu) nebo feudální vrchnosti. Robota se vázala na existenci šlechtického či církevního hospodářství různé velikosti (poplužní dvůr, velkostatek); chudší venkovské obyvatelstvo vykonávalo ruční robotu, zatímco bohatší sedláci s vlastními povozy byli pověřováni robotami potažními. Velký vzrůst roboty nastal v českých zemích v 17.–18. století; režijní velkostatek tehdy jejich prostřednictvím zajišťoval celou svou produkci, námezdní práce byla omezena na minimum. Ve srovnání s předbělohorskou dobou vzrostly roboty asi třicetkrát až čtyřicetkrát a dosahovaly 100–150 dní na jednu usedlost ročně; jsou známy i celotýdenní roboty. Pod vlivem povstání venkovského lidu roku 1680 docházelo k prvním zásahům státu do provozu velkostatku robotními patenty. Koncem 18. století se od robot experimentálně upouštělo formou peněžní reluice a parcelování velkostatků. V 1. polovině 19. století již byla robota pro provoz velkostatku značně nerentabilní. Její zrušení, většinou výkupem, přinesl revoluční rok 1848.