ruská revoluce 1905

První velké demokratické hnutí v Rusku, reakce na vnitropolitické problémy a zejména na vojenské neúspěchy cara v rusko-japonské válce 1904–1905. Revoluce začala tzv. krvavou nedělí v lednu 1905, po níž následovala vlna stávek a nepokojů v hlavních centrech země. Všeruská generální stávka v říjnu 1905 donutila cara dne 30.(17.)10.1905 vydat tzv. Manifest 17. října, jímž přislíbil občanské svobody a svolání státní dumy. Vrcholem revoluce bylo prosincové ozbrojené povstání v Moskvě 1905, jež však bylo vládou potlačeno. V letech 1906 až 1907 byla zlikvidována i další revoluční vystoupení, v červnu 1907 byla rozehnána 2. státní duma a nastolena stolypinská reakce. Přes formálně konstituční režim zůstalo Rusko nadále absolutistickou říší, revoluce 1905–1907 však otřásla pilíři carského samoděržaví a připravila půdu pro další revoluci.