sentiment

[Sentyment, francouzština], cit, emocionální kvalita charakterizovaná svými vlastnostmi (vzorcem chování, intenzitou, trváním, z fenomenologického hlediska způsobem prožívání, intenzitou, trváním), svou dynamikou (prožívání vztahu k objektům a událostem vnějšího světa i k sobě samému), svým výrazem (zejména v mimice a pantomimice), objektivními projevy (fyziologickými ukazateli) a globálními schématy zaměřenosti (dimenze přátelství – nepřátelství, únik – útok, reakce ovlivňované vztekem, reakce spojené se sexuálními aktivitami, úlekové reakce, reakce vedené odporem, vrozené a hédonicky kontrastní reakce vyjadřované pláčem a smíchem). Podstatné rozdíly mezi jednotlivými druhy sentimentů jako prožitků se pokoušejí objasnit introspektivní psychologické přístupy. Z vývojového hlediska se odlišují nižší city, spojené s biogénními potřebami a vnímáním, od tzv. vyšších citů (estetických, etických, intelektuálních), které jsou naučené a které bývají v některých případech na rozdíl od první skupiny nazývány sentimenty. Protože fenomenologický popis sentimentů je zatížen subjektivismem, je vymezení obsahu konkrétních sentimentů i jejich třídění spojené s pokusy o jistou hierarchizaci značně obtížné a nejednotné.