šídlo

A) malý jednoduchý nástroj s rovnou nebo zahnutou špičkou určený k prorážení otvorů do různých materiálů, popřípadě též k protahování nití a k jejich spojování (sešívání), užíváno od pravěku, zejména ke spojování kůží, b) dřevcová bodná zbraň pěchoty ve 14. a 15. století. Na ratišti mělo dlouhý špičatý hrot, tvořící až polovinu délky zbraně. U ratiště bývalo zakončeno terčovitou kovovou záštitou. Sloužilo k prorážení dokonalejší ochranné zbroje.