Smiřičtí ze Smiřic

Smiřičtí ze Smiřic, český šlechtický rod. Původně vladykové, od roku 1406 drželi tvrz Smiřice u Hradce Králové. Účastnili se husitských válek, získali další majetky (Náchod, Hrubá Skála, Houska), od poloviny 16. století byli členy panského stavu. Zikmund Smiřický ze Smiřic (†1608), přešel k systému režijního velkostatku. Od roku 1615 měli Smiřičtí ze Smiřic největší pozemkový majetekv Čechách. V roce 1618 vymřeli po meči, o dědictví se vedl spor mezi dědičkami rodu sestrami Eliškou Kateřinou a Markétou Saloménou († po 1654). Dědictví bylo přiřčeno Markétě Saloméně a jejímu manželu Jindřichu Slavatoviz Chlumu a Košumberka. Dne 1.2.1620, při projednávání sporu, vyhodila Eliška Kateřina jičínský zámek do povětří a zahynula zde spolu se Slavatou. Větší část dědictví získal po bitvě na Bílé hoře Albrecht z Valdštejna.