sodík

Natrium, Na, chemický prvek I.A skupiny periodické soustavy, protonové číslo 11, relativní atomová hmotnost 22,989768, teplota tání 97,7°C, teplota varu 883°C, hustota 971 kg/m³. Sodík byl objeven roku 1807. Je to stříbrobílý, lesklý měkký kov, značně reaktivní, silně elektropozitivní. V přírodě se vyskytuje jen ve sloučeninách, nejrozšířenější sloučeninou je chlorid sodný NaCI, obsažený v mořské vodě a jako minerál kamenná sůl. Sodík se připravuje elektrolýzou roztaveného chloridu nebo hydroxidu sodného. Téměř všechny jeho sloučeniny jsou ve vodě dobře rozpustné, v ethanolu jen velmi omezeně. Těkavé soli barví plamen intenzívně žlutě. Na vlhkém vzduchu je sodík nestálý a pokrývá se vrstvou hydroxidu. Na vzduchu sodík shoří na peroxid sodný Na₂O₂. S vodou reaguje za vzniku hydroxidu při současném uvolňování vodíku, s alkoholy tvoří snadno alkoholáty R-ONa. Užívá se například jako silné redukční činidlo, jako chladivo v některých typech jaderných reaktorů, do sodíkových výbojek. Ve sloučeninách má sodík oxidační číslo I. K důležitým sloučeninám sodíku patří například: hydrid sodný NaH, oxid sodný Na₂O, peroxid sodný Na₂O₂, hydroxid sodný NaOH. Sodík je hlavní kationt mimobuněčné tekutiny. Podílí se na udržování acidobazické rovnováhy, osmotického tlaku tělních tekutin a normální nervosvalové dráždivosti.