splendid isolation

[Splendyd ajselejšn, anglicky skvělá izolace], základní rys zahraniční politiky Velké Británie v 19. století, spojené se snahou po mezinárodní politické rovnováze (balance of power). Tato politika nezávislosti a neúčasti v konfliktech ostatních evropských velmocí umožnila Británii soustředit se na koloniální expanzi. Teprve na přelomu 19. a 20. století, kdy Británie ztratila své světové průmyslové prvenství, byla nucena koncepci splendid isolation opustit (spojenecké svazky s Francií v roce 1904 a Ruskem roku 1907).