Štefan Polakovič

*22.11.1912 (Chtelnica, Rakousko-Uhersko) – †29.11.1999 (Buenos Aires, Argentina), slovenský filozof a teolog, přívrženec blondelismu. 1940–1944 docent a 1944–1945 profesor filozofické fakulty Slovenské univerzity v Bratislavě. Založil Filozofický odbor Matice slovenské a Filozofický zborník Matice slovenské. Šlo mu především o filozofii, která by vědomě sloužila teologii; odmítal však i novotomismus. V Úvodu do blondelismu (1940–1941) nazývá blondelismus integrálním realismem zdůrazňujícím životní dynamismus. Lidská mysl touží podle něho po vyšší jednotě, po absolutnu, ke kterému dochází spekulativně a intuitivně. Filozofie je pak otevřeným systémem sjednocujícím dynamismus bytí; duch jako nehmotný činitel organizuje hmotu. Odsuzoval vše novověké, zavrhoval renesanci a reformaci, bolševismus je mu „spodním vrcholem vývoje”. Odsuzoval i demokratismus (byl stoupencem principu autoritativnosti), parlamentarismus, moderní umění. V knize O pojmu filozofie (1944) však projevuje smysl pro soudobé filozofické proudy. Ještě před osvobozením emigroval do Rakouska, Německa, ltálie a posléze do Argentiny.