strategie rostlin

Soubor dědičně zakódovaných strukturálních a funkčních vlastností, které uvažovanému druhu umožňují úspěšně se prosadit v ekosystému, tj. optimálně využívat materiálové a energetické zdroje a obstát v konkurenci sousedních populací. V rostlinné říši se rozlišují tři základní typy strategií rostlin: C-strategii (z anglického competitive, konkurenční) mají rostliny se silnou konkurenční schopností, která vychází z tvorby objemné biomasy, například ovsík vyvýšený, kopřiva dvoudomá, hasivka orličí; R-strategii (z anglického ruderal, ruderální) mají rostliny bohatě plodné, rychle klíčící a rostoucí, ale s nevelkou biomasou, například lipnice roční, ptačinec prostřední, heřmánkovec přímořský; S-strategií (z anglického stress) se vyznačují druhy fyziologicky odolné vůči stresům, mrazu, suchu a zastínění, například některé druhy tučnolistých rostlin, metlička křivolaká.