synestézie

[Řečtina], psychologie jev, při kterém dochází k obohacení smyslového prožitku doprovodnou smyslovou kvalitou (optické prožívání sluchových vjemů, tzv. barevné slyšení, vizuální vjem barvy doprovázený dotykovým či chuťovým pocitem), syntetická souhra různých smyslových modalit závislá na individuálních dispozicích člověka a jeho zkušenostech („zapomenutá“ vjemová asociace), jejímž výsledkem jsou synestetické vjemy (pocity), navoditelné u citlivých jedinců i slovně. Ve starší psychologii byla rozlišována synkrazie (idiosynkrazie) a synopsie (předmětné vidění působené neadekvátními podněty, například „vidina hudby“).