Tunisko
Státy / Afrika / V Africe
Stát v Africe.
Rozloha: 163610 km2.
Počet obyvatel: 9380 tis. (1998).
Hustota zalidnění: 57 obyv./km2.
Státní zřízení (rok vzniku): republika (1956).
Sp/kmí členění: 23 guvernorátů.
Hlavní město: Túnis 674 tis. obyvatel.
Jiná města (tis. obyvatel): Sfax 231, Sousse 125, Kairouan 103, Bizerte 100.
Nejvyšší hora: Djebel Chambi 1544 m.
Významná řeka (jezero): Mejerda 365 km; Chott Djerid 5700 km2.
Hlavní etnická skupina: Arabové 98%.
Průměrný přírůstek obyvatel: 2,0% (1991–96).
Úřední jazyk: arabština.
Gramotnost: 67%.
Náboženství: sunnitští muslimové 99%.
Měna: 1 tuniský dinár (TND) = 1000 millimů.
Hospodářství: zemědělství, těžba nerostů.
HNP na 1 obyvatele: 1930 USD.
Pobřeží dnešního Tuniska bylo ve starověku osídleno Féničany, kteří zde založili království s centrem v Kartágu. Po porážce od Římanů v punských válkách se pobřeží roku 146 př.n.l. stalo součástí římské provincie Africa. Vnitrozemí Tuniska bylo osídleno berberskými kmeny. V 5. století území dobyli Vandalové, které posléze vytlačili Byzantinci. V 7. století zemi obsadili Arabové, v roce 1574 se stala součástí Osmanské říše (místní vládci ale měli velkou míru autonomie). Turecká moc postupně slábla a o Tunisko začaly soupeřit evropské velmoci. Roku 1881 zde Francie vyhlásila protektorát, po první světové válce začaly zesilovat snahy o nezávislost. Boj mezi nacionalisty a koloniální správou vyvrcholil v roce 1956 vyhlášením nezávislosti, následujícího roku byla zřízena republika. V letech 1973–1974 Tunisko neúspěšně jednalo s Libyí o založení Islámské arabské republiky. Na konci 80. let v zemi dočasně zesílil islámský fundamentalismus. Za války v Perském zálivu bylo Tunisko neutrální.
Vytvořeno:
2. 6. 2000
Aktualizováno:
24. 11. 2020
Autor: mim
Odkazující hesla: Alžírská válka, Andrea Doria, Atlas, Bizerta, Fátimovci, Gabes, Gabes, Gafsa, Gafsa, Habíb Burgiba, Harold Rupert Alexander, Maghrib, Mahdíja, Merínovci, Monastír, Nabeul, Neo Destúr, Sfax, Sfax, Sidi Bouzid, Sús, Táhert, Zín al-Ábidín Ben Alí.
