Václav Bělohradský

*17.1.1944, český filozof, sociolog a publicista. Vystudoval češtinu, historii a filozofii na Karlově univerzitě a sociologii v Itálii, kam v roce 1969 emigroval. V 70. a 80. letech byl profesorem sociologie na univerzitách v Janově a Terstu. Od roku 1990 je hostujícím profesorem na Karlově univerzitě. Český disent značně ovlivnila jeho studie Krize eschaltologie neosobnosti (1982). Eschaltologie neosobnosti je podle něj příznakem krize moderní společnosti. Tím, že je politika redukována na pouhou techniku moci, stát, jako (technický) administrativní aparát, vylučuje člověka, resp. jeho svědomí a osobní zodpovědnost, z politického rozhodování. Po návratu z emigrace Bělohradský nejrpve vystupoval jako horlivý obhájce liberálních hodnot (v roce 1992 dokonce spolupracoval na volebním programu ODS), od poloviny 90. let promýšlí především negativní důsledky globalizace. Z díla: Krize eschaltologie neosobnosti, Přirozený svět jako filosofický problém, Kapitalismus a občanské ctnosti.