Václav Chochola

*30.1.1923 (Praha) – †27.8.2005 (Praha), český fotograf. Studoval na reálném gymnáziu v Praze, už za studií začal fotografovat atletické závody a publikovat snímky v tisku. V roce 1941 z gymnázia odešel a začal navštěvovat fotoateliér O. Erbana a fotografickou třídu Grafické školy v Praze na Smíchově. Roku 1943 založil vlastní ateliér, postupně se stal externím fotografem Národního divadla, Divadla na Vinohradech, Uranie, Prozatímního a Intimního divadla, Větrníku a dalších scén, byl také členem spolku Mánes. Fotografoval zejména sport a kulturu, ve volné tvorbě se inspiroval atmosférou města a poetikou všedního dne. V roce 1945 pořídil cenné dokumentární snímky pražského povstání, po válce spolupracoval např. s Werichem a Voskovcem a věnoval se dále sportovní fotografii a aktům. Roku 1949 se stal členem Svazu čs. výtvarných umělců, o rok později získal nový ateliér. Spolupracoval s časopisy a nakladatelstvími, portrétoval slavné osobnosti (proslavil ho zejména portrét S. Dalího z Paříže). V roce 1970 byl měsíc držen ve vazbě za fotografování hrobu J. Palacha a podmíněně odsouzen na pět let. Poté fotografoval jen minimálně a podporován dcerou Blankou (též fotografka) se soustředil na uspořádání archivu, přípravu výstav a vydání několika publikací. Počátkem 90. let působil jako stipendista Nadace Charty 77 v jižní Francii. V roce 2000 režisérka V. Chytilová natočila dokument Vzlety a pády, v němž se kromě Chocholy věnovala také Hájkovi, Ludwigovi a Tmejovi, v témže roce byly fotografie těchto autorů vystaveny v Praze. Roku 2003 Blanka Chocholová uspořádala v Clam-Gallasově paláci jubilejní výstavu k autorovým osmdesátinám, později proběhly také výstavy autorových divadelních a válečných snímků.