Vladimír Michálek

*2.11.1956 (Mladá Boleslav, Československo), český filmový režisér a scenárista. Než se vypracoval k postu úspěšného tvůrce, prožil poměrně zajímavý a pestrý život. Nejprve se vyučil elektrikářem v ČKD Praha, později absolvoval gymnázium a následně pracoval jako dělník v ČKD a jako číšník v pražské restauraci U Tygra. V roce 1981 pobýval osm měsíců v USA, kde se živil drátkováním podlah a vytrháváním kořenů na sjezdovkách. Po návratu nastoupil na lékařskou fakultu, studia však nedokončil. V roce 1987 byl přijat na FAMU, kde vystudoval obor dokumentární tvorby (absolvoval v roce 1992) a navíc během studií pracoval ve Filmovém studiu Barrandov jako pomocný režisér na zakázkových zahraničních projektech (Rosa Luxemburgová, Palčivé tajemství, Pavučina, Modrooký a v roce 1995 ještě na koprodukčním thrilleru Střelec). Samostatně natočil několik dokumentů a v roce 1994 debutoval v hrané tvorbě snímkem Amerika. O dva roky později zaznamenal výrazný úspěch psychologickým dramatem o venkovském knězi Zapomenuté světlo (zároveň jedna z nejlepších rolí Boleslava Polívky) a svou pověst formálně brilantního autora potvrdil i svým zatím nejzdařilejším filmem, okupačním dramatem Je třeba zabít Sekala, které kromě dalších cen získalo devět Českých lvů a které je považováno za jeden z nejlepších polistopadových českých filmů. Michálek zvládá dobře různé žánrové a stylové polohy, zajímají ho morálně závažná témata, existenciální otázky, společenské problémy a mezilidské vztahy, jichž se dotýkají i jeho komorní příběhy ze současnosti (Anděl Exit, Babí léto, O rodičích a dětech). Spolupracuje též s televizí (mj. seriál Záchranáři a středometrážní snímky Pískovna a Lovec a Datel, na nichž spolupracoval se scenáristou Jiřím Křižanem) a úspěšně se věnuje i režii reklamních spotů (např. Apetito, Spermobanka) a hudebních videoklipů. Je majitelem produkční společnosti Open Field Pictures, často ale spolupracoval s producentem Jaroslavem Boučkem. Jeho filmy získaly řadu ocenění v různých kategoriích, on sám je držitelem Českého lva za nejlepší režii (Je třeba zabít Sekala).

Vybraná filmografie (režie, není-li uvedeno jinak): krátké dokumentární filmy V chrámu přírody (1987, + scénář), Pohoda (1988, + scénář), The Junkies (1989, + scénář), portrét sochaře Petra Kavana Ticho, které bolí (1990, + scénář), dokumentární esej o režisérovi Lindsaym Andersonovi O, Mr. Anderson (1993, + scénář), Barrandov (1990, + scénář), volná adaptace románového torza Franze Kafky Nezvěstný a celovečerní hraný debut pod názvem Amerika (1994, + spol. na scénáři), komorní psychologické drama o venkovském knězi vzdorujícím komunistické totalitě na motivy prózy Jakuba Demla Zapomenuté světlo (1996), podle scénáře Jiřího Křižana natočené nadčasové drama o lidské nesnášenlivosti, odehrávající se v moravské vesnici v době nacistické okupace, Je třeba zabít Sekala (1998; mj. Český lev za nejlepší režii a nejlepší film), epizoda Karty jsou rozdaný… (+ spol. na scénáři) z povídkového filmu Praha očima… (1999), psychologicko – kriminální drama o lidech na okraji podle novely Jáchyma Topola Anděl pod názvem Anděl Exit (2000, + spol. na scénáři), poetická smutná komedie o lidech na sklonku života podle scénáře Jiřího Hubače Babí léto (2001; poslední filmová role Vlastimila Brodského), koprodukční česko – slovenský seriál z prostředí pracovníků tatranské Horské služby Záchranáři.(2003), středometrážní televizní filmy na téma osudových vztahů tragicky poznamenaných komunistickou minulostí Pískovna (2004) a Lovec a datel (2004), hořká komedie na téma rodinných vztahů podle novely Emila Hakla O rodičích a dětech (2008, + spol. na scénáři), seriál tajemstvím opředených příběhů podle povídek Miloslava Švandrlíka Okno do hřbitova (2011), psychologické drama Posel (2012), koprodukční snímek opět na téma rodinných vztahů Město ptáků (2012).