Rusko-francouzská válka 1812

V Rusku nazýván vlastenecká válka – válka Ruska proti Napoleonově armádě. Po tylžském míru v roce 1807 byla Evropa fakticky rozdělena mezi Francii a Rusko a mezi oběma velmocemi se stupňovaly rozpory. Napoleon se je rozhodl řešit válečnou cestou a jeho armáda tak dne 24.6.1812 vpadla do Ruska. Jednotky Velké armády, posílené kontingenty dočasných Napoleonových spojenců (Rakouska, Pruska) vynutily ústup roztříštěných ruských vojsk. Veliteli ruských armád byli P. I. Bagration a M. B. Barclay de Tolly. V polovině srpna se ruským armádám podařilo dosáhnout spojení u Smolenska, kde došlo k bitvě. Rusové byli nadále nuceni pokračovat v ústupu. K dalšímu neúspěchu ruské armády vedené generálem M. I. Kutuzovem, byla 7.9.1812 bitva u Borodina. Francouzi se 14.9. zmocnili Moskvy, opuštěné ruským vojskem a civilním obyvatelstvem a značně zpustošené požárem. Nedostatek potravin a počínající zima však donutily Napoleona I. Moskvu v polovině října opustit a dát se na ústup z Ruska. Během něho byl napadán jak jednotkami ruské armády tak civilními obyvateli a partyzánskými oddíly. Francouzi byli poraženi 18.10. u Tarutina, 24.10. u Malojaroslavce, 15.–18.11. u Krásného a především 26.–28.11. na Berezině. Francie a její spojenci v této válce ztratili asi 400 tisíc mužů, ztráty na Ruské straně jsou odhadovány na 1 milion včetně civilního obyvatelstva. Rusko uzavřelo smlouvu s Pruskem a zahájilo válku, která vedla k Napoleonově pádu.