Westminsterský statut

Základní zákon Britského společenství národů ze dne 11.12.1931. Potvrdil definici statutu britských dominií (Balfourovu formuli), přijatou na imperiální konferenci v roce 1926, která nepřipouštěla zásahy metropolitní země do legislativy Kanady, New Foundlandu, Irského svobodného státu, Australského svazu, Nového Zélandu a Jihoafrické unie. Dominia se stala suverénními státy s vlastními parlamenty, úplnou svobodou politického uspořádání a vlastní zahraniční politikou, tj. představovala v rámci Britského společenství národů rovnoprávné partnery metropole, k níž je poutaly svazky citové (věrnost osobě britského panovníka), politické (účast na imperiálních konferencích) a hospodářské (finance, obchod a doprava). Postavení britských korunních kolonií a protektorátů vůči metropoli se Westminsterským statutem nijak nezměnilo.