Wilhelm Conrad Röntgen

*27.3.1845 (Lennep, Pruské království, Německý spolek) – †10.2.1923 (Mnichov, Výmarská republika), německý fyzik, objevitel paprsků X – rentgenového záření. Ačkoliv byl jen průměrným gymnaziálním studentem a nepodařilo se mu získat maturitní zkoušku, získal diplom strojního inženýra na polytechnice v Curychu. Svou houževnatostí a praxí získanou u profesora A. Kundta se vypracoval na uznávaného představitele experimentální fyziky. Působil na univerzitě ve Würzburku a Mnichově. Na počátku své vědecké práce se věnoval výzkumu v oblasti piezoelektrických a pyroelektrických vlastností krystalů. Objevil, že rotující dielektrikum v elektrickém poli má magnetické vlastnosti, což přispělo k formulaci Lorentzovy elektronové teorie, studoval vlastnosti kapalin a plynů. Röntgenův nejvýznamnější životní objev vešel do dějin lidstva 8. listopadu 1895. Röntgen tehdy při pokusech s katodovými paprsky zjistil, že při elektrickém výboji ve výbojové trubici, která byla zabalena do černého papíru, stínítko pokryté vrstvou kyanidu platnobarnatého umístěné blízko trubice světélkuje. Zcela náhodou tak objevil nový druh paprsků, které nazval paprsky X. Ty se záhy staly objevem, který získal velký význam ve vědeckém výzkumu, technice, lékařství. V roce 1896 byly na jeho počest pojmenovány rentgenovými. Za objev paprsků X získal Röntgen roku 1901 první Nobelovu cenu za fyziku „jako uznání mimořádných služeb vědě, které poskytl objevem pozoruhodných paprsků, později pojmenovaných po něm“.