Ventriculus,
stomachus,
gaster, vakovitě rozšířená část
trávicí trubice, v níž se potrava zpracovává mechanicky a částečně i chemicky. Embryonálně se zakládá z endodermu. U primitivních bezobratlých není žaludek vyvinut. Ve vývojové řadě živočichů se poprvé objevuje u
vířníků a
kroužkovců. U některých
členovců, například
hmyzu, je rozdělen na dvě části: žvýkací žaludek a vlastní trávicí žaludek, popřípadě je vyvinut sací žaludek, například u
motýlů. Žaludek
obratlovců má u všech skupin obdobnou stavbu. Pouze u
ptáků je rozdělen na přední tenkostěnnou část (žláznatý žaludek) a zadní tlustostěnnou část (svalnatý žaludek). Tvar i objem žaludku
savců je závislý na typu přijímané potravy. Býložravci mají na rozdíl od masožravců žaludek objemný. U přežvýkavců je žaludek spojen s předžaludky.
U člověka je uložen pod levou klenbou brániční doprava dolů pod levý lalok
jater. Přechod
jícnu v žaludku tvoří česlo (
cardia). Na dolním konci ústí žaludek do
dvanáctníku vrátníkem (
pylorus). Vedle
kardie je vyklenutá horní část žaludku (
fundus), která pokračuje jako tělo žaludku (
corpus) a končí ve vrátníkovém úseku. Žaludek má v dospělosti kapacitu 1–2 litry (u novorozence 50 ml). Je vystlán
sliznicí obsahující četné žlázky produkující
kyselinu chlorovodíkovou (solnou), trávicí enzymy, zejména
pepsin, a ochranný hlen. Posuvnými (peristaltickými) pohyby se obsah žaludku promíchává a posouvá. Kardie a pylorus jsou v klidu uzavřeny. Obsah žaludku se vyprazdňuje do dvanáctníku po částech. Tekutiny protékají žaludkem poměrně rychle.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
9. 2. 2020
Autor: -red-
