Bělehrad

Srbsky Beograd – hlavní město Srbska a Černé hory na soutoku Sávy s Dunajem, 122 m.n.m. Rozloha 182 km², 1,5 milionu obyvatel (1999). Politické, hospodářské a kulturní středisko. Průmysl strojírenský (zemědělské stroje, kuličková ložiska), automobilový, loďařský, letecký, elektrotechnický, chemický, gumárenský, textilní, potravinářský, kožedělný, polygrafický. Velká dopravní křižovatka (přístav, letiště, dálnice, železnice). Veletrhy. Nejstarší část je na soutoku obou řek se zbytky římských staveb, pevnost Kalemegdan (18. století), turecká mešita (17. století), Národní divadlo z poloviny 19. století. Od roku 1960 se buduje na pravém břehu Sávy moderní čtvrt Novi Beograd. Průmysl je soustředěn v předměstích Zemun Rakovica, Železnik. Muzeum, divadla, knihovny, archívy, botanická zahrada. Srbská Akademie věd, vědecké výzkumné ústavy, dvě univerzity (založeny v letech 1863 a 1975) a jiné vysoké školy. Bělehrad se rozkládá na místě keltského a později římského města Singidunum, jež bylo za římského císařství sídlem legie a části římské dunajské flotily. Od 6. století součást byzantské říše. Srbský název Bělehrad se poprvé objevuje v 9. století. Od roku 1427 byl uherskou pohraniční pevností. Roku 1456 zde vojska Jana Hunyadyho porazila tureckou armádu. Roku 1521 byl dobyt Turky, v průběhu rakousko-tureckých válek v 16.–18. století třikrát obsazen rakouskými vojsky (1688–1690, 1717–1739, 1789–1791). Od roku 1806 hlavní město srbského knížectví, od roku 1882 království, do roku 1867 udržována v bělehradské pevnosti turecká posádka. Od roku 1918 hlavní město Království SHS, od roku 1929 Jugoslávie, dne 13.4.1941 okupován nacistickými vojsky, dne 20.10.1944 osvobozen jugoslávskou a Rudou armádou. Od roku 1945 hlavní město FLRJ (Federativna narodna republika Jugoslavija), od roku 1963 SFRJ (Socijalistička federativna republika Jugoslavija). V roce 1999 byl bombardován vojsky NATO, město bylo těžce poškozeno.