Srbsko

Oficiální název státu: Srbská republika (Republika Srbija, anglický název: Serbia) Kontinent: Evropa Rozloha: 88361 km² Počet obyvatel: 9396411 (2002) Hustota zalidnění: 106 obyvatele/km² Státní zřízení: republika Nezávislost od: 5.6.2006 Administrativní dělení: 3 oblasti (Srbsko, Kosovao, Vojvodina) Hlavní město: Bělehrad (1168000 obyvatel) Nejvyšší hora: Daravica, 2656 m n.m. Klima: mírný pás, subtropický pás Národnostní složení: Srbové 66%, Albánci 17%, Maďaři 3,5% Náboženství: pravoslavní, muslimové Úřední jazyk: srbština Měna: srbský dinár (CSD) Slovanské kmeny přišly na území dnešního Srbska v 6.–7. století a vytlačily odsud Řeky a romanizované národy. První srbský stát vznikl v 10. století. Ve 14. století král Štěpán Dušan nakrátko založil srbsko-řeckou říši, kterou po bitvě na Kosově poli roku 1389 ovládla Osmanská říše. V roce 1804 vypuklo v zemi protiturecké povstání vedené Karadjordjem, roku 1830 Osmané přiznali Srbsku autonomii. Plná nezávislost byla vyhlášena v roce 1878. Roku 1912 se země zapojila do první balkánské války, po které rozšířila své území. Po sarajevském atentátu na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este vyhlásila habsburská monarchie Srbsku v roce 1914 válku (čímž začala první světová válka). Roku 1918 se země stala součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (pozdější Jugoslávie). Za druhé světové války byla Jugoslávie poražena Německem, po válce zde komunisté vyhlásili Socialistickou federativní republiku Jugoslávie. V jejím čele stál maršál Tito, po jeho smrti v roce 1980 se zostřily rozpory mezi jugoslávskými národy. Na přelomu 80. a 90. let vyslal nacionalistický prezident Slobodan Milošević armádu do Kosova, po vyhlášení nezávislosti většiny federativních republik roku 1991 vypukla občanská válka. V roce 1992 Srbové obsadili Bosnu a Hercegovinu, roku 1995 byla podepsána mírová smlouva. Svazová republika Jugoslávie (tvořená od roku 1992 Srbskem a Černou Horou) byla v roce 2003 přeměněna na volnější soustátí nazvané Srbsko a Černá Hora. Roku 2006 se svazek rozpadl a oba státy vyhlásily nezávislost. V současnosti stojí v čele státu prezident Boris Tadić, bývalý ministr obrany.