[Berljóz], *11.12.1803 – †8.3.1869, francouzský skladatel a dirigent. Je představitelem francouzského hudebního
novoromantismu. Dospěl k osobité koncepci programní hudby, zvláště
symfonie, v níž sjednotil kontrastní celky pomocí stálé hudební myšlenky (
idée fixe). Obohatil zvukové a barevné možnosti symfonického orchestru. Monumentálním rozvrhem a obrovitým provozním aparátem (
Requiem,
Symfonie smuteční a triumfální,
Te Deum) navázal mimo jiné na obdobné tendence z konce 18. století. Od roku 1842 podnikal koncertní cesty po Evropě, v roce 1846 navštívil také Prahu. Dílo: předehry (
Král Lear,
Korzár,
Římský karneval), programní symfonie (
Fantastická symfonie,
Lelio,
Harold v Itálii,
Romeo a Julie),
oratoria (
Faustovo prokleti,
Dětství Ježíšovo), opery (
Trójané,
Benvenuto Cellini,
Beatrice a Benedikt), sbory, písně s orchestrem (cyklus
Letní noc). Vydal mj. nauku o instrumentaci,
Paměti a
Večery v orchestru.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
11. 7. 2006
Autor: -red-
Odkazující hesla:
Antonín Rejcha, Edouard Colonne, Felix von Weingartner, Ferenc Liszt, francouzská hudba, hudba, instrumentace, Johann Wolfgang von Goethe, Karel Šejna, Maurice Béjart, novoněmecká škola, novoromantismus, oratorium, ouvertura, romantismus, romantismus, symfonie.