Irsko

Stát v Evropě. Irsky Éire, anglicky Ireland – stát na ostrově Irsko v Atlantském ocenánu.
Rozloha: 70 283 km² .
Počet obyvatel: 4,8 milionu (2016).
Hustota zalidněni: 68,3 obyvatel/km².
Státní zřízení (rok vzniku): republika (1921).
Správní členěni: 4 provincie, 27 hrabství.
Hlavní město: Baile Átha Cliath (Dublin) 1 173 tis. obyvatel (2016).
Jiná města (tis. obyvatel): Corcaigh 127, Luimneach 75.
Nejvyšší hora: Na Cruacha Dubha 1041 m.
Významná řeka: Sionainn/Shannon 368 km.
Hlavní etnické skupiny: Irové 82,2%, Angličané a Walesané 9,5%.
Průměrný přírůstek obyvatel: 1,11% (odhad 2018).
Úřední jazyky: irština (69,8% populace v roce 2016), angličtina.
Gramotnost: 100%.
Náboženství: římští katolíci 78,3%, anglikáni 2,7%, ortodoxní 1,3%, muslimové 1,3%
Měna: 1 euro = 100 eurocentů (dříve 1 irská libra (IEP) = 100 nových pencí).
Hospodářství: vyspělý průmysl a zemědělství.
HNP na 1 obyvatele: 73200 USD (2017).

Ve starověku osídlili území dnešního Irska Keltové, kteří v 5. století přijali křesťanství. Od 8. století se na pobřeží usidlovali Vikingové, kteří drancovali zemi. Roku 1014 byli poraženi irským králem. Na konci 11. století začali Irsko dobývat Normané z Anglie, v roce 1171 se Irové podřídili anglickému králi. V letech 1541–1800 bylo Irsko spojeno s Anglií personální unií. Roku 1641 vypuklo v zemi povstání, které bylo potlačeno Oliverem Cromwellem. V roce 1801 se Irsko stalo součástí Velké Británie. Odpor proti přímé britské nadvládě vyústil roku 1921 odtržením 26 hrabství a vznikem Irského svobodného státu v rámci britského Společenství. V roce 1949 byla vyhlášena nezávislost. Během celého 20. století probíhaly boje za sjednocení ostrova, v čele těchto snah stála Irská republikánská armáda (IRA). Následkem bojů s vládní armádou a pumových atentátů zemřelo několik tisíc lidí. Po jednáních z roku 1998 byla IRA oficiálně odzbrojena a stala se částečně legální politickou silou. V roce 1973 země vstoupila do EHS.