Oldřich Lipský

*4.7.1924 (Pelhřimov) –†19.10.1986 (Praha), významný český filmový režisér a scenárista. Spolu se svým starším bratrem, hercem Lubomírem Lipským, vyrůstal v rodině s velkou ochotnickou tradicí. Studoval na pelhřimovském gymnáziu, které však nacisté v roce 1941 zavřeli, a už za války působil v ochotnickém divadle Mladá komedie, silně ovlivněném tvorbou Osvobozeného divadla. V létě 1945 odešel do Prahy, kde studoval práva a filozofii, ale po čase dal přednost divadlu a poté filmu. Spolu s bratrem Lubomírem a dalšími přáteli (mj. s Vlastimilem Brodským) založil Divadlo satiry, v němž působil jako herec, režisér a umělecký ředitel. Již v době divadelních začátků se objevil v epizodních roličkách na filmovém plátně (Řeka čaruje, V horách duní). Po uzavření Divadla satiry (1949) nastoupil do Filmového studia Barrandov, kde začínal od píky, především jako asistent režie a spoluscenárista. Jako samostatný režisér debutoval v roce 1954 veselohrou Cirkus bude, v níž se projevil jeho velký obdiv ke světu cirkusů a artistů. Do tohoto prostředí umístil později i děj několika svých dalších snímků a občas si od filmové režie odskočil také k režii cirkusových představení (např. v letech 1959–1960 nastudoval a vedl velký cirkusový program při zájezdu do Japonska). Podílel se též na založení profesionální lední revui, jejíž první program rovněž režíroval. Několik let také připravoval scénář televizního seriálu Cirkus Humberto, jehož realizace se však již nedočkal. V roce 1964 zazářil excelentní parodií na kovbojky Limonádový Joe (ve spolupráci s Jiřím Brdečkou, s nímž později vytvořil další úspěšné komedie Adéla ještě nevečeřela a Tajemství hradu v Karpatech). Spolupracoval rovněž se scenáristou Milošem Macourkem (divácky úspěšné snímky Zabil jsem Einsteina, pánové, Čtyři vraždy stačí, drahoušku, Slaměný klobouk), úspěšná byla i jeho pozdější spolupráce se Zdeňkem Svěrákem a Ladislavem Smoljakem (Jáchyme, hoď ho do stroje, Marečku, podejte mi pero!). Doménou a v podstatě jediným životním žánrem Oldřicha Lipského byla komedie, na kterémžto poli (pomineme-li poněkud rozpačité umělecké začátky, podmíněné požadavky tehdejší doby) se pohyboval s obdivuhodnou lehkostí a na němž dosáhl jedinečných domácích i zahraničních úspěchů. Jeho náhlý odchod v roce 1986 během natáčení filmu Velká filmová loupež byl pro českou kinematografii vskutku velkou filmovou loupeží. Filmografie (celovečerní hrané filmy kompletní; režisér, není-li uvedeno jinak): lyrická komedie Řeka čaruje (1945, herec), okupační drama V horách duní (1946, herec), komedie Červená ještěrka (1948, herec), veselohra z hornického prostředí Racek má zpoždění (1950, spol. na scénáři, asistent režie), vesnická komedie Slepice a kostelník (1950, spolurežie), adaptace několika Haškových povídek Haškovy povídky ze starého mocnářství (1952, režijní spolupráce), režijní debut, komedie z cirkusového prostředí Cirkus bude (1954, + spol. na námětu), další povídkový snímek podle J. Haška Vzorný kinematograf Haška Jaroslava (1955, + spol. na scénáři), nevydařená koprodukční hudební komedie Hvězda jede na jih (1958, + námět a spol. na scénáři), úsměvný celovečerní dokument o zájezdu Československého cirkusu do Indie a Barmy Cirkus jede (1960, + námět a scénář), první česká utopistická komedie Muž z prvního století (1961, + spol. na námětu a scénáři), úspěšná a dodnes oceňovaná parodie na westerny podle knihy a divadelní hry J. Brdečky Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964, + spol. na scénáři; mj. Stříbrná mušle na MFF v San Sebastianu), osobitý filmový experiment o lásce, manželství, nevěře a vraždě Happy End (1967, + spol. na námětu a scénáři; spolu s filmem Bláznova kronika označen za nejlepší film Mezinárodního týdne fantastických filmů a hororů v Sitges 1969), sci-fi komedie Zabil jsem Einsteina, pánové (1969, + spol. na scénáři s J. Nesvadbou), parodie na comicsy s plejádou populárních herců Čtyři vraždy stačí, drahoušku (1970,+ spol. na scénáři s M. Macourkem), kostýmní komedie podle frašky Eugena Labiche Slaměný klobouk (1971, + spol. na scénáři), úspěšná a dodnes oblíbená převleková komedie z prostředí cirkusu Šest medvědů s Cibulkou (1972, + spol. na scénáři s M. Macourkem; mj. Bronzová medaile na MFF v Moskvě 1973, Hlavní cena na MFF v Panamě), na populární televizní seriál navazující lidová komedie Tři chlapi na cestách (1973, + spol. na scénáři), úspěšná a populární komedie podle prvního filmového scénáře Z. Svěráka a L. Smoljaka Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974,+ spol. na scénáři), koprodukční komedie z cirkusového prostředí Cirkus v cirkuse (1975), zdařilá a dodnes oblíbená komedie Marečku, podejte mi pero! (1976; mj. Cena diváků na FEST '80 v Bělehradě), trikově náročná dětská hudební komedie Ať žijí duchové! (1977, + spol. na scénáři se Z. Svěrákem), nezapomenutelná parodie na sešitové detektivní romány podle námětu a scénáře J. Brdečky Adéla ještě nevečeřela (1977; snímek získal řadu cen na menších filmových festivalech), úspěšná parodická komedie na motivy románu Julese Verna Tajemství hradu v Karpatech (1981, + spol. na scénáři s J.Brdečkou), fantastická komedie o návštěvě mimozemšťanů Srdečný pozdrav ze zeměkoule (1982,+ spol. na námětu a scénáři), zdařilá, úspěšná a nadčasová filmová verze známé Werichovy pohádky Tři veteráni (1983, + spol. na scénáři se Z. Svěrákem), spletitá bláznivá komedie Velká filmová loupež (1986, + námět a spol. na scénáři; film dokončil Zdeněk Podskalský).