[Gasendy], *22.1.1592 – †24.10.1655, francouzský filozof, matematik a astronom, profesor několika univerzit, katolický kněz. Podrobil kritice
scholastiku i
Descartovu tezi „myslím, tedy jsem“ a učení o vrozených idejích. Kromě přírodovědeckého pojednání a životopisů vědců vydal dvě práce na obranu
Epikurova učení, které obnovil. Rozlišoval nekonečný, věčný vesmír, rozprostírající se v nekonečném prázdném prostoru a čase, a proměnlivou přírodu, složenou z atomů stvořených bohem. Nerozumná část duše se podle Gassendiho skládá z atomů a je smrtelná, rozumná část je nehmotná, stvořená bohem a nesmrtelná. V teorii poznání materialistický
senzualista věřící v neklamnost smyslů. V
etice navázal též na Epikura, za nejvyšší dobro považoval slast, avšak rozum má volit mezi pravými a nepravými slastmi. Zastával teorii dvojí pravdy, pravdy smyslů a rozumu a pravdy zjevení. Stoupenec absolutní monarchie, pokud nedegeneruje v tyranii. Měl pozitivní vliv na počátky vývoje novověké vědy a filozofie – Na Slovensku vytvořil
I. Caban po vlivem Gassendiniho své nejvýznamnější dílo
Existentia atomorum (1667).
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
15. 1. 2007
Autor: -red-
