Spojené království Velké Británie a Severního Irska
Geografie / Státy / Evropa / V Evropě
stát v Evropě.
Oficiální název státu: United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland.
Rozloha: 242 495 km2.
Počet obyvatel: 67 081 000 (odhad 2020).
Hustota zalidnění: 277 obyvatel/km2.
Státní zřízeni (rok vzniku): konstituční monarchie (1707).
Členství v některých mezinárodních organizacích: OSN, Commonwealth, NATO, EU, OECD, G-7.
Správní členění: 4 historické země (Anglie, Skotsko, Wales, Severní Irsko) – 54 hrabství, 12 krajů (Skotsko), 26 okresů (Sev. Irsko), korunní dependence Channel Islands a Isle of Man; zámořská území: Gibraltar, Anguilla, Bermudy, Britské Panenské ostrovy, Kajmanské ostrovy, Montserrat, ostrovy Turks a Caicos, Svatá Helena, Falklandy, Pitcairnovy ostrovy, Britské indickooceánské teritorium.
Hlavní město: Londýn 8 961 989 obyvatel (2021).
Jiná města (v tisících obyvatel): Birmingham 1142, Leeds 793, Glasgow 612, Sheffield 612, Bradford 540.
Nejvyšší hora: Ben Nevis 1343 m.
Významná řeka (jezero): Thames 338 km; jezero Lough Neagh 396 km2.
Hlavní etnické skupiny: Angličané 80%, Skotové 10%, Irové 3%, Walesané 2%, Asiaté 3%.
Průměrný přírůstek obyvatel: 0,3 % (1991–96).
Úřední jazyk: angličtina.
Gramotnost: 100%.
Náboženství: anglikánští křesťané 38%, římští katolíci 21%, presbyteriáni 14%, muslimové 11%.
Měna: 1 britská libra (GBP) = 100 pencí.
Hospodářství: vysoce vyspělý průmysl, intenzívní zemědělství, obchod, finance.
HNP na 1 obyvatele: 19600 USD.
Původními obyvateli dnešní Velké Británie byli Keltové, v 1. století se většina země stala římskou provincií Britannia. Ve 3.–7. století na území podnikali nájezdy germánští Anglové, Sasové a Jutové a zakládali zde království, v 9. století část země ovládli Dánové. Po bitvě u Hastingsu (1066) se anglického trůnu zmocnili Normané, panovníci z rodu Plantagenetů pak zemi připoutali k Francii (kde měli rozsáhlé državy). Ve 13. století Eduard I. dobyl Wales, který byl k Anglii politicky připojen v 16. století. V letech 1337–1453 proběhla stoletá válka s Francií, v níž Anglie ztratila téměř všechna území na kontinentě. Následovala tzv. válka růží mezi šlechtickými rody Yorků a Lancasterů, po které na trůn nastoupili Tudorovci. Za jejich vlády se země stala námořní velmocí a silnou protestantskou monarchií (s vlastní anglikánskou církví). Roku 1603 skotský král Jakub z dynastie Stuartovců nastoupil na anglický trůn, čímž došlo ke spojení obou království. Spory mezi Karlem I. a parlamentem vyústily v občanskou válku (1642–1651), během níž byla nakrátko vyhlášena republika. Od roku 1653 byla země protektorátem v čele s Oliverem Cromwellem, v roce 1660 došlo k restauraci Stuartovců. Roku 1688 povolala opozice do země (na protest proti politice katolického krále Jakuba II.) nizozemského místodržícího Viléma III. Oranžského. Od 17. století země postupně vytvořila největší koloniální říši v dějinách, která se rozkládala na 5 kontinentech. Zákonem o unii z roku 1707 vytvořila Anglie, Skotsko a Wales Velkou Británii, v roce 1800 vzniklo Spojené království Velké Británie a Irska. Od roku 1714 dodnes v zemi vládne hannoverská dynastie (později přejmenovaná na windsorskou). V napoleonských válkách Británie stála na straně protifrancouzské koalice. V období 1823–1902 zastávala země politiku tzv. skvělé izolace – nevměšování se do konfliktů ostatních velmocí. Roku 1931 vzniklo britské Společenství, jehož členy jsou nezávislá dominia (bývalé součásti britského impéria). Oficiální hlavou těchto států je britská královna. V první světové válce stála Británie na straně Dohody, ve druhé byla členem protihitlerovské koalice. V poválečném období význam Británie poklesl, země se orientovala na USA. V roce 1956 se zapojila do suezské války, roku 1982 porazila Argentinu ve válce o Falklandské ostrovy. V čele státu stojí od roku královna Alžběta II. (vládne od roku 1952), rozhodující vliv na zahraniční politiku má premiér Boris Johnson.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
17. 8. 2024
Autor: mim
Odkazující hesla: Alžběta II., amienský mír, Anglesey, Anglie, anglikánská církev, anglo-zulská válka 1879, Anton Grigorjevič Rubinštejn, ANZAC, ANZAM, armorický masív, Artur Rubinstein, Arturo Benedetti Michelangeli, Atlantský oceán, Bagdádský pakt, barrister, Belfast, Beverley, Big Five, Birkenhead, Bizonie, Blackpool, Bolton, Boulogne-sur-Mer, Bradford, Canterbury, Cardiff, Cavendish, CENTO, Chatham, Cheltenham, Cherbourg, Chester, Cheviot Hills, Chiltern Hills, constable, Coventry, Dee, Dee, Dinu Lipatti, Doncaster, Dudley, Dundee, East Kilbride, Edinburgh, entente cordiale, Exeter, Falklandy, Fingalova jeskyně, Finistère, Forth and Clyde Canal, František Peřina, Frederick John Robinson, freetradismus, Gillingham, Grimsby, Guernsey, guernseyský skot, Hamilton, Harrogate, Hastings, Hemel Hempstead, Henry Morgan, Hereford, Highlands, Home Rule, Horsham, hrabství, Huddersfield, Irové, Irské moře, Jan Kotík, Jan Kratochvíl, Jarrow, Josef Valčík, Kaledonský průplav, kanadská kinematografie, Kilmarnock, Kirkcaldy, Lancaster, Leeds, Lewis, Lindisfarne, Liverpool, Loch Ness, London's Festival Ballet, Londonderry, Londýn, Lough Neagh, Ludvík Filip Orleánský, Macclesfield, Mainland, Malakka, Man, Manchester, Mansfield, Margate, marocké krize, Maurice Harold Macmillan, Mersey, Milton Keynes, Mladé Československo, moskevská konference, moskevská konference, moskevská konference, moskevská konference 1941, New Forest, North Downs, Northampton, Norwich, Nottingham, Orkneje, Paisley, pangkorská smlouva, Pařížská mírová konference , Perth, Peterborough, Preston, producent, Reading, řecko-turecká válka 1919-22, restaurace měny, Rochester, Rothschildova finanční skupina, rusko-švédské války 1788-1790, Saint Albans, Saint Helens, Salisbury, Salman Rushdie, Scunthorpe, šerif, Sevenoaks, Severní moře, Shrewsbury, skiddaw, skiffle, skotská škola, Skotsko, Slough, Smlouva o zákazu pokusů s jadernými zbraněmi v ovzduší, v kosmickém prostoru a pod vodou, solicitor, Solihull, Southampton, speaker, Stafford, Stoke on Trent, Stroud, Sunderland, Sutton Hoo, suzerenita, Tay, tchienťinské smlouvy, Torbay, Trizonie, Tweed, UNRRA, Vladimir Davidovič Aškenazy, Wakefield, Walsall, Wight, Wilhelm Kempff, Władysław Czartoryski, Worcester, Yeovil, země.
