Záviš Kalandra

*10.11.1902 (Frenštát pod Radhoštěm) – †27.6.1950 (Praha, popraven), český historik a publicista. Absolvoval studia filozofie, historie a klasické filologie na Karlově univerzitě V Praze a na univerzitě v Berlíně. Od 20. let působil v komunistických organizacích, přispíval do komunistických časopisů (Rudý večerník, Rudé právo, Haló noviny, Tvorba). Měl blízko k českým surrealistům, s nimiž spolupracoval. Roku 1936 byl pro své politické názory vyloučen z Komunistické strany Československa. Za druhé světové války vězněn v koncentračním táboře. Na podzim 1949 byl zatčen a v zinscenovaném tzv. monstrprocesu se skupinou Milady Horákové odsouzen k trestu smrti a v roku 1950 popraven. Jeho marxismem poznamenaný přehodnocující pohled na české dějiny mnohdy značně vybočuje z řady (Znamení Lipan). V práci o českých dějinách raného středověku České pohanství (1947) argumentoval proti pravosti tzv. Kristiánovy legendy. Nezanedbatelnou součástí jeho díla jsou také divadelní a filmové kritiky.