Španělsko
Geografie / Státy / Evropa / V Evropě
Stát v Evropě.
Rozloha: 505 944 km2.
Počet obyvatel: 47 450 795 (sčítání 2020).
Hustota zalidnění: 93,55 obyv./km2.
Státní zřízení (rok vzniku): konstituční monarchie (1492).
Správní členění: 17 autonomních oblastí, 50 provincií.
Hlavní město: Madrid 3 334 730 obyvatel (sčítání 2020).
Jiná města (tisíce obyvatel, podle sčítání 2020): Barcelona 1664, Valencia 800, Sevilla 691, Zaragoza 682, Malaga 578.
Nejvyšší hory: Pico de Teide 3718 m, Mulhacén 3478 m.
Významné řeky: Tejo 1008 km, Ebro 909 km, Duero 895 km, Guadiana 829 km.
Hlavní etnické skupiny: Španělé 74%, Katalánci 17%, Galicijci 6%, Baskové 2%.
Průměrný přírůstek obyvatel: 0,2% (1991-96).
Úřední jazyky: španělština, dále katalánština, baskičtina, galicijština.
Gramotnost: 96%.
Náboženství: římští katolíci 95%, muslimové1,2%.
Měna: 1 euro = 100 eurocentů (dříve 1 peseta (ESP) = 100 centimů).
Hospodářství: vyspělý průmysl a/kmědělství, těžba nerostů, cestovní ruch.
HDP na 1 obyvatele: 34 527 USD.
Ve starověku bylo území dnešního Španělska osídleno keltskými a iberskými kmeny, ve 3. století př.n.l. část území ovládli Kartaginci. Ve 2. století př.n.l. zemi obsadili Římané (provincie Lusitania, Baetica, Hispania Tarraconensis). V 5. století je nahradili Vizigóti, kteří vytvořili stabilní království. Po porážce Vizigótů roku 711 Španělsko obsadili Arabové (zde zvaní Maurové). V severní a východní části země postupně vznikaly křesťanské státy (Asturie, Kastilie, Aragon, Portugalsko, Navarra), z nichž bylo zahájeno znovudobývání země – reconquista. V 15. století zbyl na celém poloostrově jediný maurský stát – Granada (padla roku 1492). Sňatek Ferdinanda II. Aragonského s Isabelou Kastilskou v roce 1469 znamenal vznik jednotného španělského království. Následovala územní expanze, která vedla ke vzniku rozsáhlé koloniální říše. Od 16. století zemi vládli Habsburkové, vrcholného rozkvětu dosáhla za vlády Karla V. a Filipa II. Absolutistický systém vlády a nákladné války způsobily postupný úpadek Španělska, který vyvrcholil po smrti posledního španělského Habsburka roku 1700 válkami o španělské dědictví (1701–1714). Zemi nakonec ovládli francouzští Bourboni. Moc Španělska definitivně podlomily napoleonské války, v roce 1808 Napoleon zemi obsadil. Následný boj o samostatnost vyústil po Vídeňském kongresu v obnovení předválečných poměrů. Země postupně ztrácela kolonie, po španělsko-americké válce (1898) přišla o Kubu, Portoriko a Filipíny. Roku 1923 nastolil generál de Rivera diktaturu, v roce 1931 byla vyhlášena republika. Roku 1936 vypukla občanská válka mezi nacionalisty a republikány, po porážce republikánů se k moci dostal diktátorský režim generála Francisca Franca. Během druhé světové války byla země neutrální. Po Francově smrti v roce 1975 byla obnovena monarchie a demokracie. Roku 1982 Španělsko vstoupilo do NATO, v roce 1986 do EU.
Vytvořeno:
30. 5. 2000
Aktualizováno:
4. 1. 2022
Autor: mim
Odkazující hesla: adelantado, Alicante, amienský mír, Andorra la Vella, Anton Grigorjevič Rubinštejn, Aragonie, Artur Rubinstein, Asturie, asturské povstání 1934, Avilés, Badalona, Barbara Issa Wagnerová, barbarské říše, Barcelona, Bilbao, Burgos, Cádiz, Cádiz, Cartagena, Chafarinas, Córdoba, Cornellá, Elche, exkláva, firma Eduard Friedmann, foinické výtvarné umění, Gerona, Gerona, Getafe, Guadalajara, Guadalajara, Guipúzcoa, Henry Morgan, Irún, Jérez de la Frontera, Juan Carlos I. de Borbón y Borbón, Kantaberské pohoří, Kantábrové, Kapetovci, karlisté, karlistické války, kastilské království, Kastilské pohoří, Katalánci, katalánský jazyk, La Coruña, La Coruña, La Línea, La Mancha, Las Navas de Tolosa, Leganés, León, Lérida, Lérida, Lorca, Madina del Campo, Madrid, magdalénien, Mahón, Málaga, Manresa, maravedi, marocké krize, Maurice Ravel, Menorca, Merínovci, Meseta, Mesta, Minorka, Monserrat, Monserrat, Montijo, Mulhacén, Murcia, Navarra, Oviedo, Oviedo, Pagalu, Palencia, Palencia, Palmerín, peseta, Pico de Aneto, Pierre-Saint-Martin, Piombino, Pityusy, pravěké umění, Pyreneje, Pyrenejský poloostrov, rakouské výtvarné umění, románské výtvarné umění, Salamanca, Salamanca, San Sebastián, Santa Coloma de Gramanet, Santander, severoamerické výtvarné umění, španělské divadlo, Španělské severoafrické osady, španělské výtvarné umění, Spojené provincie La Platy, Tarragona, Tarragona, terorismus, Teruel, Toledo, Toledo, Trafalgar, Tripolsko, Válka španělských kolonií za nezávislost 1810-1826, Vizcaya, Výbor pro pomoc demokratickému Španělsku, Zamora, Zamora, země.
